vtipy

[ihrdlick]

"Pane doktore, dějí se divné věci. Nevím, odkud se ve mě ve vagíně objevují poštovní známky z Kostariky. Už jsem nasbírala celé album..."
"Moje milá... vysvětlí doktor po prohlídce. to nejsou známky, to jsou nálepky z banánů!"

[petersbond]

[deejaayy]

Manželé leží v posteli a manžel očekává žhavý sex s manželkou.
Manželka:Né miláčku,já nemůžu já mám své dny.
Manžel:To nevadí aspoň si s ním můžeš trochu pohrát.
Manželka:To né,mě strašně bolí hlava,opravdu né.
Manžel:No vidíš i na to jsem myslel a posypal jsem si ho brufenem.

[ihrdlick]

WOW

[ihrdlick]

Já jsem se chlamal tak 5 minut

Vrabec stojí na hraně veliké propasti. Najednou se překlopí a padá dolů.
Prudce nabírá rychlost a najednou, až těsně nad zemí, roztáhne křídla a jen tak tak to vybere prudce zpět nahoru.

Na hraně propasti sedí káně a říká:

"Vrabče, co to děláš"?

"Ale víš jak, krásný den, krásné počasí, prostě mám to v píči. Padám a pak dovádím.

Jdeš do toho taky?"

"Jasně", odpoví káně a už padají oba do propasti. Těsně před zemí to ostře vyberou zpět nahoru.

Nahoře na hraně propasti sedí medvěd a říká: "Chlapi, co to děláte?"

"Ale víš jak, krásný den, krásné počasí, prostě máme to v píči - padáme a dovádíme.

Jdeš do toho taky? "Jasně, odpoví medvěd a hned s nimi padá do propasti.

Padají dolů a vrabec se na medvěda podívá a říká: "Hele medvěde, ty to máš opravdu
hodně v píči, co !?"

[Danista]

poznámky v žákovské knížce:

Rozvratné
- Při hodině dějepisu troubil stočeným sešitem státní hymnu!
- Vyjádřil se o Meresjevovi, že měl amputované nohy až po prdel.
- Nosí do školy příliš krátké sukně, takže vzbuzuje u spolužáků větší pozornost než já se svým
výkladem, prosím o prodloužení.

Jak tohle dokázali ...?
- Mlátí lavicí o strop.
- Lezl do pětimetrové výšky na třímetrový strom.
- Vyndala při hodině tělesné výchovy bez dovolení kozu a celá třída přes ní skákala.
- Jezdí nosem po lavici, aby to pískalo.
- Rozbila spolužákovi svačinu.
Když musíš, tak musíš
- V hodině tělesné výchovy si odešel zakouřit.
- Při výletě do Terezína se nechal zavřít do plynové komory.
- Honza zakřičel: „Ticho!“ , třída ho vyslyšela a on ze sebe vypustil toxické plyny, což bylo
slyšet po celé třídě.
- Při hodině hraje piškvorky a pak buď nadává, nebo se hlasitě raduje.
- Olizuje temperové barvy a diví se, že pak zvrací.
- Váš syn považuje za samozřejmé se při hodině matematiky procházet po lavicích.

Žádná úcta k autoritám
- Žák o hodině žvýká žvýkačku, já mu ale jen povolil sníst chléb.
- Neměl žákovskou knížku a odmítl mi ji dát.
- Vešel jsem do třídy a on se mi nepostavil.
- Směje se mi za zády do očí.
- Když jsem odstartoval přespolní běh, utekl domů.
- Nesdělil své jméno s tím, že je tu inkognito.
- Kdykoliv je vyvolán, kouká na mě jako na idiota a ptá se, jestli to myslím vážně.
- Bez dovolení padá ze židle.
- Vyvolán prohlásil, že nebude odpovídat bez advokáta.

Škola není holubník
- Pravidelně chodí do školy nepravidelně.
- Na hodinu fyziky přišel o 45 minut později.

[Danista]

A teď TOP poznámky

- Nerespektuje pokyny dozoru o přestávce, na napomenutí reaguje: „Můžu se na to vysr....!“
- Přinesla do školy DYMOGAM (zápalná tableta proti hmyzu – pozn. red.) a vykouřila celý
učitelský sbor.
- Když jsem vašeho syna vyvolala k tabuli, opáčil mi: „Piš pět, svačím!“
- Váš syn mi dnes začal tykat, skákal mi do výkladu a chtěl vidět můj diplom.
- Simuloval zvonění školního zvonku budíkem, a když se mu na to přišlo, ještě tvrdil, že ho o to
školník požádal.
- Váš syn při vyvolání k tabuli zakřičel, že chybí, vyskočil oknem a zavřel se na záchodě.
- Běhá po třídě a zvrací židličky.
- Váš syn rozkopal venkovní odpadkový koš a mé auto, když se dozvěděl, že propadá z chemie.
- Ohrožoval spolužáky nožem, který potřeboval až na třetí hodinu.
- Váš syn snědl učební pomůcku (až později se vysvětlilo, že šlo o zátiší jablka s mrkví), a tak
si učitel místo výtvarné výchovy s žáky povídal o životě.

[fplisek]

Jde Jeníček s tatínkem po městě a míjejí bordel.
Jeníček se ptá svého otce:
"Tatínku, co je tohle za dům?"
"To je dům radosti."
"Tati, pojď dovnitř..."
"To nejde, až jindy."
Druhý den se Jeníček vypraví do domu radosti sám.
Vejde dovnitř a potká ho kuchařka.
"Copak tu děláš,chlapečku?",ptá se ho ".
"Tatínek říkal, že je to dům radosti, tak mi nějakou udělejte."
A tak mu kuchařka udělala 3 palačinky s čokoládou.
Když přišel Jeníček domů, otec se ho ptal kde byl.
"Byl jsem v tom domě radosti."
"Proboha cože? A jaké to bylo?
"Ani se neptej. První jsem zvládl v pohodě, druhá už mi dala zabrat a tu třetí
jsem jen roztáhl a vylízal.

[mirisek]

V baru začne řvát > jeden chlap na druhého:
"Ty vole, šukal jsem Tvoji mámu."
Cely > bar ztichne, čeká na reakci toho druhého, ale ten mlčí.
První řve > znovu:
"Šukal jsem Tvojí mámu...".
Ten druhý pořád nic. Ten > první řve už úplne nepříčetně:
"Slyšíš co říkám, ty kreténe, šukal jsem > Tvojí mámu..."
A ten druhy konečně odpoví:
"Prosím tě tati, jdi > domu, jsi hrozně vožralej."

[alexino]

Žena cvičí doma nahá aerobic a když dělá provaz, přisaje se
mušličkou na parkety...Podtlak je tak veliký, že se sama nedokáže odlepit. Čeká na
svého muže, aby jí pomohl. Avšak ani společnými silami se jim to nedaří.
Muž přemyšlí a pak řekne :"Hanba, nehanba, zavoláme souseda, je
domácí kutil, ten učitě něco vymyslí.."
Soused přijde, dá si panáka a po chvíli říká "Vyřežeme pod ní
parkety, otočíme ji na hlavu, vyvrtáme dírku a až podtlak povolí, sundáme jí to
dolů"..
Manžel chvíli přemýšlí a pak říká :"hele víš co? Parkety jsou
drahý, stály dva litry za metr.
Začneme ji každý masírovat jednu bradavku a až zvlhne, odtlačíme
ji jako slimáka do kuchyně - tam je linoleum za dvě kila....

[deejaayy]

edit chmelko:zmazana zbytočná citacia


,pardon

[Skubi]

Muž se ženou leží v posteli.Muž dostane strašnou žízeň, a protože leží u stěny,opatrně překračuje ženu a chce se jít napít.Ta si myslí, že se chce milovat a potichu říká:
"Počkej, malý ještě nespí."
Po 3 minutách muž znovu zkouší přelézt přes ženu,protože žízeň se stupňuje.
Žena:
"Říkala jsem ti počkej, než malý usne!"
Muž ještě chvíli čeká, ale potom se rezolutně zvedne a jde rovnou
do kuchyně.Chce se napít minerálky, ale žádnou nenajde a tak vytáhne z
ledničky šampaňský.....
Žena slyší bouchnout špunt a křičí:"Co tam proboha děláš?"
A na to se z dětského pokoje ozve pětiletý syn:
"Vidíš, nechtěla jsi mu dát, tak se zastřelil....

[deejaayy]

Přijde učitel za svým kamarádem,který je lékař.Tak si tak povídají,pijou a už je pozdní odpoledne a učitel říká,že by měl už jít domů.
A lékař se ho zeptá:
"Ty poslouchej a jak se má tvoje žena,ještě jsem se nezeptal?"
A učitel:
Jéééžííííššššš,kvůli tomu jsem za tebou přišel v poledne sebou praštila o zem a začala chroptit."

[Skubi]

jak jsem rád, že jsem chlap

Kterákoliv z nás by mohla dosvědčit tento příběh, který napsal sám život.

Dobrodružství na veřejném záchodě

(Kronika sepsaná ženou)

Moje máma byla horlivou navštěvovatelkou veřejných záchodků. Od malička me brala s sebou na záchod, učila mě očistit prkénko toaletním papírem a potom ho po obvodu pečlivě poklást kousky papíru. A nakonec mi kladla na srdce: “Nikdy, nikdy si nesedej na mísu veřejného záchoda.” Pak mi ukázala záchodovou “pozici”, která spočívá v balancování nad mísou v polosedu, aniž by se tělo jakýmkoliv způsobem dotklo prkénka.
To bylo před mnoha lety. Ale ještě dnes, i když už jsem dospělá, je pro mě bolestně obtížné tuto “pozici” vydržet, když je můj močák těsně před explozí.
Když „musíš jít“ na veřejný záchod, narazíš na frontu žen, která působí dojmem, že zde lze koupit trenky Brada Pitta za poloviční cenu. Tak trpělivě čekáš a mile se usmíváš na ostatní, které mají taktéž diskrétně nohy křížem a konečně se ocitly ve skupině, kde lze mluvit o všech těch blbostech, o kterých normálně mluví jen ženy ve frontě na čůrání.
Konečně jsi na řadě. Zkontroluješ pod dveřmi všechny kabinky, jestli uvidíš nohy. Všechny jsou obsazené. Konečně se jedna otevře a ty téměř vystrčíš z kabinky osobu, která ji až dosud okupovala. Vsoupíš a zjistíš, že zamykání dveří nefunguje. Nevadí....., podržím je rukou. Chceš si pověsit kabelku na háček, který by měl na dveřích být, ale..... žádný tu není, tak si ji pověsíš kolem krku a sleduješ, jak se pod tebou houpe, a snažíš se nevnímat, jak ti ucho od kabelky „stíná“ hlavu, jelikož máš kabelku plnou bordelu, který sis tam po dlouhou dobu „střádala“ a z něhož většinu věcí vlastně nepoužíváš, ale je důležité je nosit, co kdyby náhodou.....
Ale vraťme se ke dveřím..... jelikož neměly funkční zámek, máš jedinou možnost – podržet je rukou, zatímco tou druhou si bleskově sudnaváš kalhotky a zaujímáš „pozici“.....
Úleva...... Áhhhhhh..... Ještě větší úleva..... A najednou ti zazvoní mobil – který je samozřejmě v kabelce. To je ta chvíle, kdy ti svaly začínají vypovídat službu.... Strašně ráda by sis sedla, ale neměla jsi čas očistit prkénko ani ho pokrýt papírem, takže stále udržuješ „pozici“, nohy se ti klepou tak silně, že by dosáhly 8. stupně Richterovy škály, snažíš se nevšímat si toho tenkého praménku, který se lepí na míse a od kterého sis ušpinila silónky - což bude určitě vidět!!! Ale mobil už naštěstí přestal zvonit. Abys odpoutala mysl od tohoto neštěstí, začneš hledat ruličku toaletního papíru, aaaaale..... haha! Role je prázdná...! Nohy se ti klepou pořád víc. Vzpomeneš si, že máš ješte kousek papírového kapesníku, kterým sis před chvílí vyčistila nos. Bude muset stačit. Zmačkáš ho tak, aby sál co nejvíc. Ale je opravdu malý a navíc je pořád ještě vlhký od toho, jak ses vysmrkala. Vtom někdo vezme za kliku tvé kabinky, a jelikož zámek na dveřích stále nefunguje, dostaneš obrovskou ránu dveřmi do hlavy. Zostra a jako šílenec zařveš: „OBSAZENOOOOOO“!!!!! Zatímco pořád ještě přidržuješ dveře volnou rukou, zazvoní znova telefon. Jak se snažíš ho definitivně vypnout, onen kousek kapesníku ti vypadne z ruky přímo do loužičky na podlaze, o které si nejseš jistá, jestli je voda nebo hmmmm..... che! Nohy už nezvládají vypětí, podlomí se ti a ty letíš naznak, až dosedneš na záchodovou mísu. V mžiku jsi opět na nohách, se štítivým odporem, ale už je příliš pozdě, tvůj zadek už přišel do kontaktu s těmi všemi původci a formami života z prkénka, které jsi TY, i když jsi měla čas to udělat, předtím neobložila toaletním papírem, který tu v každém případě nebyl. Když pomineme tu ránu do hlavy, uříznutou hlavu od ucha kabelky, ušpiněné nohy a silónky a tu ještě stále vlhkou věc i vzpomínku na to, jak ti máma říká: „To je nechutné..... nedokážeš si představit, jaké všechny nemoci bys tu mohla chytnout......“, tahle katastrofa tím ještě nekončí..... Automatický senzor záchoda je teď tak zmatený, že nechá vodu spláchnout do odpadu všechno tak vehementně, že se musíš chytit držáku, na kterém visí toaletní papír (pokud tu je) ze strachu, že tě spláchne s sebou a ty vypluješ někde v Číně. Až teď konečně rezignuješ. Jsi zlitá vodou, která vystříkla ze záchodové mísy jako fontána. Jsi vyčerpaná. Snažíš se utřít celofánem ze žvýkaček Winterfresh a pak vyjdeš z kabinky k umývadlu. Nejsi schopna zjistit, jak funguje automatický senzor na kohoutku, tak si umyješ ruce slinami a utřeš je do papírového ručníku. Procházíš kolem fronty žen, které ještě stále čekají se zkříženýma nohama, a nejsi schopna se ani zdvořile usmát. Vtom tě jakási dobrá duše na konci řady upozorní, že za sebou táhneš na botě přilepený toaletní papír dlohý jak Mississippi...! Sundáš ho z podrážky boty, tupě ho vložíš do ruky ženě, která ti to sdělila, jemně řekneš: „Vemte si ho....., možná ho budete potřebovat!!!“ a vyjdeš ven.
Tam koukneš na svého manžela, který vešel na pánský záchod, použil ho a vyšel zas ven a který měl dostatek času si přečíst Vojnu a mír, zatímco na tebe čekal. „Proč ti to tak dlouho trvalo?“ zeptá se tě naštvaně.... „Bál jsem se o tebe..... dokonce jsem ti volal, jestli se ti něco nestalo........, ale nezvedalas to!!!!!!!“. A tohle je přesně ta chvíle, kdy ho pošleš do „hajzlu!“.

Tento příběh je věnován VŠEM ŽENÁM NA CELÉM SVĚTĚ, které kdy musely použít veřejný záchod. A konečně vysvětluje vám, naši mužové, proč nám to tak dlouho trvá.

[Skubi]

Medvěd spadne do jámy a najde ho zajíc, který z toho má takovou radost, že
začne běhat kolem a křičet:
"Medvědééé blbečkůů já tě pochčijůůů!"
Vytáhne pindíka a medvěda počůrá.
Nestačí mu to a začne zase běhat kolem a řvát:
"Medvědééé blbečkůůů já tě poserůůůů"
Našpulí prdelku a hodí na medvěda bobky. Pak radostí lítá kolem, ujede
mu noha, spadne dolů k medvědovi a praví:
"Medvěde nebudeš tomu asi věřit, ale já se ti přišel omluvit!"